Rozhledna Královec se nachází na vrcholu Královec nad Valašskými Klobouky. Je celoročně přístupná. K rozhledně se dostanete po naučné stezce Královec, která začíná u vlakového nádraží, tato trasa je vhodná i pro cyklisty. Další přístupová cesta je po červené turistické značce, která začíná na Masarykově náměstí nebo po zelené turistické značce, která začíná u vlakového nádraží. K rozhledně se dá dojet i autem. Po silnice I. třídy č. 57 směr Valašské Klobouky - Brumov-Bylnice (0,5 km za městem odbočka za pilou vlevo). V blízkosti rozhledny se nachází rekreační středisko Královec a restaurace Královec.
Od rozhledny se dá dojít po hřebeni po zelené turistické značce až ke kapli na Dělanovec.
Kostel Povýšení sv. Kříže
Smetanova, 76601 Valašské Klobouky
Farní kostel má pozdně středověké jádro, které však zmizelo při pozdějších přestavbách. Někdy z přelomu 16. a 17. století pochází patrně stavba věže. V roce 1663 při tatarském vpádu byl kostel vypálen. Současná podoba je z roku 1771, kdy proběhla rozsáhlá oprava. Existence fary je ve Valašských Kloboukách doložena od konce 15. století. Obraz hlavního oltáře je z roku 1825. Pod kůrem je starožitná kamenná kropenka, bývalá křtitelnice.
Objekt je součástí městské památkové zóny.
Červený dům
Masarykovo náměstí 189 76601 Valašské Klobouky
Druhý muzejní objekt, tzv. Červený dům postavili v roce 1781 bratři Dobiáš a Benedikt Tomaštíkové, mistři soukeničtí. V interiérech 19. století je prezentováno nejslavnější kloboucké řemeslo - soukenictví, spolu s plátenictvím a barvířstvím.
Objekt je součástí městské památkové zóny.
telefon: 577 320 095
Městské muzeum
Masarykovo náměstí 276, 76601 Valašské Klobouky
Městské muzeum má dva muzejní objekty. V budově Staré radnice, sídle městského muzea, se nachází expozice Pravěk jižního Valašska, v prvním patře je výstavní síň, kde se konají výstavy, koncerty a přednášky. Přímo před budovou je historický pranýř, jeden z nejstarších v České republice.
Objekt je součástí městské památkové zóny.
Otevírací doba:
ČERVEN - SRPEN:
Úterý - pátek 8 - 16 hodin
Sobota - neděle 9 - 15 hodin
ZÁŘÍ - KVĚTEN:
Úterý - pátek 8 - 16 hodin
telefon: 577 320 095
Hornův dům
Masarykovo náměstí 189, 76601 Valašské Klobouky
Byl postaven v roce 1900 podle projektu architekta Huberta Gessnera, valašskoklobouckého rodáka. Je to bývalý obchodní dům. V interiéru se zachovaly původní štuky i zábradlí. V dnešní době zde sídlí městský úřad. V průjezdu Hornova doma jsou rozmístěny originály pískovcových soch z mariánského sloupu. V zadní části budovy je vybudovaný parčík.
Objekt je součástí městské památkové zóny.
Mariánský sloup
Masarykovo náměstí , 76601 Valašské Klobouky
V roce 1761 nechal Tobiáš Tomaštík udělat tento barokní sloup se sochami Panny Marie s Ježíškem, sv. Tekly, sv. Floriána, sv. Vendelína a archanděla Rafaela s malým Tobiášem.
Mariánský sloup je součástí městské památkové zóny.
Bratmannova vila
Smetanova 116, 76601 Valašské Klobouky
Autorem této skvostné stavby je architekt Hubert Gessner. Bratmannova vila, Hornův dům a také dům č.p. 177 (bývalý hotel U slunce) patří mezi nejhodnotnější ukázky secesní architektury na území zlínského kraje. V současné době zde sídlí základní umělecká škola a Líbalova galerie.
Objekt je součástí městské památkové zóny.
Měšťanský dům č.p. 105
Masarykovo náměstí 105, 76601 Valašské Klobouky
Tento dům je postaven ve 20. letech 18. století a dokladuje architekturu města z doby před velkým požárem v roce 1896.
Objekt je součástí městské památkové zóny.
Dřevěnice
Brumovská 11 76601 Valašské Klobouky
Soubor dřevěnic z konce 18. a počátku 19. století dokreslují představu o životě města, kde vedle sebe žili jak bohatí měšťané, tak i lid z chudších poměrů. V současné době zde sídlí ČSOP Kosenka. Koná se zde řada seminářů, kurzů lidových řemesel, vzdělavacích programů i tradičních akcí.
Soubor dřevěnic je součástí městské památkové zóny.
Městské koupaliště je v provozu od června do září.
Ovírací doba i ceník vstupného v sekce rekreace a sport.
Památník Andělíček
Valašské Klobouky
Historie památníčku Andělíček v lesích ve Vyškově u Valašských Klobouk se váže k památce na vojenské loupežné vpády Tatarů, Turků a Uhrů přes Vlárský průsmyk na Moravu v období počátku 17. století.
Památník Andělíček zbudoval kloboucký rodák František Talafa na památku a k připomenutí utrpení Valašského obyvatelstva.
K památníčku Andělíček se dostanete, když se vydáte pěšky některou z lesních cest. Ta první vede od silnice z Valašských Klobouk na Brumov mezi kapličkou a hájenkou (hájenka a kaplička je 300 m od konce Valašských Klobouk). K památníku je to cca 2,5 km. Druhá cesta začíná u motorestu Koliba. K památníku je to asi 2 km. Obě cesty se sejdou a vedou přímo k Andělíčku. Najdete jej po pravé straně úvozové cesty. Také z rekreačního střediska Jelenovská vede cesta k Andělíčku. Zelená turistická značka vás dovede k rozcestníku Matka - sedlo, odkud pak vede k Andělíčku úvozová cesta.
Kaple na Dělanovci
Poteč
Původní dřevěnou kapličku zasvěcenou Panně Marii podle pověsti nechal vybudovat potečský kolář jako poděkování za uzdravení syna. Dnes tu přímo nad studánkou stojí nově vybudovaná kaple vysvěcená v roce 1999. Ke kapličce se dostanete od rozhledny Královec. Zde vede naučnás stezka. Z Královce po zelené turistické značce, půjdete přes přírodní rezervaci Ploščiny. Odtud se nabízí nádherné výhledy na celé Závrší, na Vršatecké skály a za dobré viditelnosti je vidět i Malá Fatra. Pod vrcholem Ploščin se rozkládá Ščúrnica - záchráněný bělokarpatský les ponechaný přirozenému vývoji. Ze zelené turistické značky sejdete přes louku do lesa ke kapličce. Turistická značka vede dál až na Požár.
Středověký královský hrad na jihovýchodním Valašsku,
který v minulosti střežil Vlárský průsmyk. V zakonzervovaných prostorách je nyní umístěna stálá expozice o osudech místa během staletí. Expozici o historii hradu si mohou návštěvníci prohlédnout v původních sklepeních a sýpkách, které svému účelu sloužily ve 13. století. Tvoří ji několik textových a obrazových panelů, které informují o osudech hradu.
V historické budově bývalé panské vily z počátku 20. století lze shlédnout expozice, které poskytují charakteristický a výmluvný obraz života lidí pod brumovským hradem.
Národopisnou sbírku tvoří doma vyráběné zemědělské nářadí, nářadí typických řemesel - dřevorubců, bednářů, stolářů, ševců, tkalců.
Atmosféru dotváří prostá valašská světnice.
Součástí expozice je i valašský kroj, součásti oděvů, výšivky aj.
Na výstavních panelech je připomenuta historie hradu, města i regionu, významní rodáci, historické památky ve městě i okolí.
Bohatý kulturní život dokumentují ukázky děl významných malířů a řezbářů, které inspiroval zdejší kraj.
V budově muzea je umístěno městské informační středisko, které poskytuje informace o turistických možnostech v krásné přírodě Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty.
Otevírací doba:
DUBEN - ŘÍJEN
pondělí - neděle 9.00-12.00, 13.00-17.00 hodin
LISTOPAD-BŘEZEN
pondělí až pátek 8.00-15.00 hodin.
Památka, dokumentující historii brumovské židovské menšiny, stojí za městem v trati zvané „Židáky“. Jediný židovský hřbitov v bývalém zlínském okrese je nepravidelného půdorysu, na mírném kopci obráceném k jihu. První písemná zmínka o hřbitovu pochází již z roku 1758, poslední pohřeb se tu uskutečnil v roce 1931. Komplexní oprava poničeného hřbitova z dob II. světové války proběhla v roce 1985. Přibližně padesát náhrobků z žuly, pískovce i mramoru bylo postaveno na původní místa a hřbitov byl oplocen. Pamětní deska, odhalená v roce 1993, nese jména židovských občanů, umučených v koncentračních táborech.
První písemná zmínka o pivovaru pochází již z roku 1573, kdy bylo vaření piva výsadou šlechty, která spravovala brumovské panství. Nejstarší průmyslový podnik na Valašsku tvoří komplex budov různého stáří, který prošel složitým stavebním vývojem. Na konci 19. století byl přestavěn a zmodernizován do dnešní podoby. Další úpravy se týkaly již jen vnitřního zařízení a technologického vybavení. Mohutné sklepy jsou vyhloubené v úpatí hradního vrchu. Budovy s přilehlými čtyřmi pivovarskými rybníky pod hradním areálem tvoří unikátní památkově chráněný objekt, i když pivo už se tam dnes nevaří.
Čertovy skály jsou nejznámnějším skalním útvarem na Hornolidečsku. Tvoří je 150 m dlouhá pískovcovo-slepencová lavice s údolními stěnami vysokými až 25 metrů. Čertovy skály jsou jedním z nejvýznamnějších lezeckých terénů oblasti moravských pískovcových skal a většinu roku je zde možno vidět v akci desítky lezců. Jedná se o jednu z nejobtížnějších oblastí na Moravě (lezecké cesty v téměř hladkých plotnách zde dosahují až 9. stupně stupnice mezinárodní horolezecké federace UIAA). Lokalita je chráněnou přírodní památkou a horolezecky ji mohou za stanovených podmínek využívat pouze horolezci s platným průkazem. Ke vzniku skal se váže několik pověstí.
Přímo naproti skalám stojí stejnojmenný motorest.
Pulčínské skály leží v údolích podél Pulčínského potoka poblíž obce Pulčín. Pulčínské skály tvoří několik skalních skupin v okolí vrchu Hradisko zasazených do krásné, civilizací málo narušené přírody.
Celé území, na kterém jsou lezecké terény, je národní přírodní rezervací a platí zde úplný zákaz horolezecké činnosti.
K Pulčinským skalám se dostanete několika způsoby:
Po modré turistické značce od Čertových skal (Lidečko) cca 4 km. Po červené turistické značce z Francovy Lhoty cca 5 km.
Autem po silnici č. 57 (Valašské Klobouky - Vsetín) za obcí Lidečko odbočit vpravo po silnici III. třídy až do obce Pulčín.
Okrajové skály na hřebeni Vizovických vrchů v blízkostí vrchu Vrátnice severně od obce Lačnov se dělí na tři útvary. Horní skála je vysoká asi 10 metrů a svou členitostí připomíná pískovce Prachovských skal. Prostřední skála má podobný charakter, je však užší. Dolní skála je nejvyšší, pravá část její stěny není však příliš pevná. Z hlediska ochrany přírody není lezení jinak omezeno.
Lačnovské rybníky
75612 Horní Lideč
Na katastru obce Horní Lideč se nachází část soustavy tří Lačnovských rybníků s možností rybolovu a s výskytem vzácné květeny lilie zlatohlavé a vstavače blamatého.
U rybníku se nachází Rybárna, která poskytuje ubytování turistického typu a prodávají se zde rybářské povolenky.
Lačnov
Přírodní památkou se v Lačnově stala květnatá ovsíková louka západně od školy. Vyhlášena byla v roce 1948 díky bohatému výskytu silně ohroženého druhu šafránu bělokvětého. Jendá se o nejbohatší lokalitu v celé České republice.
Šafrán však není v těchto místech původní, pravděpodobně sem byl zavlečen z alpské oblasti během napoleonských válek s krmivem (senem) pro koně. Rozmnožuje se totiž snadno semeny, která se sem dostla právě se senem z aplských luk. V Lačnově a blízkém okolí se mimo tuto přírodní památku nacházejí ještě další poměrně bohaté lokality šafránu v několika zahradách a loukách přímo v obci. Izolovaná bohatá populace se nachází v PP Sucháčkovy paseky a malá populace na Vařákových pasekách.
Na Čubově kopci, 2 km východně od Francovy Lhoty, na vrcholku vysokém 720 m.n.m. stojí 16 m vysoká rozhledna s vyhlídkou do širokého okolí. Severním a západním směrem do kotliny mezi Makytou, Javorníky a Vizovickými vrchy, na jihu jsou vidět Bílé Karpaty a na východě Lyský průsmyk i stěny Súlovských skal. Rozhledna je krytá stříškou a nabízí návštěvníkům nejen krásné výhledy, ale i ochranu před nepřízní počasí. Byla postavena v roce 1991.
Rozhledna na Čubovém kopci je vzdálena 200 metrů od hranice se Slovenskem.
Pro špatný technicky stav byla rozhledna v červnu 2004 zbourána a postavena nová. Nová rozhledna je o jedno patro vyšší. Je z modřínového dřeva. Znovu otevřena byla 20.8.2004.
K rozhledně se dostanete po modré turistické značce od restaurace Ranč u zvonu nebo od Kobzovy lípy (u kostela).
Hucul club
75614 Francova Lhota
Do Hucul clubu ve Francově Lhotě se můžete zajít podívat na koníky, zkusit si ježdění na jízdárně nebo se vydat na vycházku (pro nezkušené) na koních do bližšího okolí, popř. na vyjížďku třeba až na Pulčínské skály.
Naučná stezka Vařákovy paseky začíná u vlakového nádraží v Horní Lidči. Zpočátku vede po žluté turistické značce kolem Lačnovských rybníků, do vesnice Lačnova, odtud do Dolních a Horních Lačnovských skal až na hřeben Vizovických vrchů. Dále pokračuje modrou turistickou značkou až na Vařákovy paseky. Odtud se vrací kousek zpět k rozcestí Láz a pokračuje pod vrcholy Krajčice a Kopce k Čertovým skalám a do Lidečka. Trasu je možné absolvoval i z Lidečka.
Trasa je dlouhá 16 km a na 15 informačních cedulích se dozvíte o historii kraje, o fauně a flóře, která se zde vyskytuje.
V blízkosti Valašských Klobouk, mezi obcemi Vysoké Pole a Drnovice, je místo zvané Ploština, kde až do roku 1945 stávala pasekářská osada, v níž žilo několik desítek lidí. 19. dubna 1945 byla osada za přechovávání a podporu partyzánů vypálena německými okupanty. V plamenech našlo smrt 24 obyvatel. V 70. letech byla Ploština vyhlášena Národním kulturním památníkem. Dominantou celého místa je památník obětem II. světové války a okupace ze zlínského okresu.
Upomínkou na samotnou ploštinskou tragédii je kaple se jmény zavražděných pasekářů. Jeden ze zachovalých domků byl upraven na expozici věnovanou protifašistickému odboji na Zlínsku, ale i zahraničnímu odboji, vězeňství, koncentračním táborům a osvobozovacím bojům. V objektu se nalézá také expozice orientačního běhu.
Nad obcí Vršatecké Podhradie na vápencových útesech (897 m) Vršatských bradel, které vytváří nádhernou dominantu Bielých Karpat se nachází zřícenina hradu Vršatec z 13. století. První zmínka o hradu je z roku 1244. Hrad často měnil majitele. V roce 1708 došlo na hradě k náhodnému výbuchu a od té doby je hrad v rozvalinách. Další zajímavostí je, že hrad Vršatec je nejvýše položeným hradem na vápencovém bradle na Slovensku.
Nyní vede k hradu pohodlná asfaltová cesta, po které dojedete na rozcestí pod hradem, odbočíme doleva na strmý chodník, která vede až k hradu (805 m).
Z Valašských Klobouk pojedete na hraniční přechod v Nedašově Lhotě (13 km), poté na Červený Kameň – Mikušovce – Tuchyňa – Vršatské Podradie (15 km).
Lednica - hradní zřícenina
Lednica, SK
Zříceniny hradu Lednica se nachází přímo nad stejnojmennou obcí.
Hrad Lednica byl postaven jako strážní hrad v roce 1259, byl situován resp. včleněn do soustavy skal. Do hradu se vchází rozměrným vysekaným tunelem ve skále a nejvyšší skalní partie byly využity jako pozorovatelna. K nim vede do skály 80 vysekaných schodů.
V současném areálu nalezneme: ve skále vytesaný tunel, zbytky paláce a hradeb, zachované komnaty.
Hrad je volně přístupný, vzhledem ke stavu zříceniny pozor na děti i na sebe! Výstup po schodech vytesaných do skály je obtížný. Také hrozí neustále padající kusy zdí a kemenů!
Z obce vede k hradu pěšina. Trasa do Lednice:
Z Valašských Klobouk pojedete na hraniční přechod v Nedašově Lhotě (13 km), dále na Červený Kameň - Mikušovce - Tuchyňa - Horovce - Kvašov - Močiare - Lednica (29 km).
